Lidské tělo obsahuje přibližně 60% vody a pro zachování dlouhodobého zdraví potřebuje přijímat přibližně 2-3 litry tekutin denně (v závislosti na individuální potřebě a okolních podmínkách). Většinu z tohoto množství by měla tvořit voda a neslazené nápoje z ní připravené. Je tedy velmi důležité nejenom to, zda a kolik pijeme, ale také co pijeme a v jaké kvalitě.

Zajímá nás proto zcela zákonitě, jaká je kvalita vody, kterou pijeme, a zda se lze v tomto ohledu spolehnout na vodu známou pod pojmem "kohoutková".

Níže najdete šest reportáží a několik s vodou souvisejících právních ustanovení doplněných otázkami, které člověka přirozeně napadnou, když se na věci dívá pod různými úhly.

  Celá reportáž: Text
..
  Celá reportáž: Video - část 1., Video - část 2.

Kdo a na základě čeho stanovuje kritéria pro kvalitu pitné vody?

Formálně vzato hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody definuje vyhláška pro pitnou vodu č. 252/2004 Sb. v platném znění. Obsahuje 63 ukazatelů jakosti vody.

Z druhé strany vzato je tím však současně řečeno, že stovky jiných ukazatelů (potenciálně přítomných cizorodých látek) pod kontrolou nemáme.

Jak jsou kritéria pro sledované ukazatele definovaná?

Pro sledované ukazatele výše uvedená vyhláška stanovuje 3 stupně limitů:

• Nejvyšší mezní hodnoty: hodnoty (koncentrace příslušných látek), jejichž překročení znamená významné riziko při použití této vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví jinak.
  .
  Znamená to tedy, že orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnout, že překročení nejvyšší mezní hodnoty neznamená významné riziko při použití vody jako pitné? Z odborného hlediska vzato, dává taková kompetence smysl?
  .

• Mezní hodnoty:  hodnoty (koncentrace příslušných látek), jejichž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní problém. 
  
  
  Zajímají nás problémy pouze akutní? Jak je to v případě dlouhodobého působení "sublimitních množtví" škodlivin a/nebo v případě sčítání účinků různých směsí látek?
  
  Uvažování v rámci "mezních hodnot" a tzv. "bezpečných limitů" stanovených pro jednotlivé látky nás vede ke spokojenosti z výsledků po krátkodobém použití. Voda s koncentrací nežádoucích látek v rámci mezních hodnot je podle současných norem vyhovující, protože jednotlivé látky v ní "nepředstavují akutní zdravotní problém". A když ji pijeme dlouhodobě? ...celý život a několikrát denně?.
  .

• Doporučené hodnoty: nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky. 
  
  
  Jsou-li nějaké hodnoty doporučeníhodné, protože se jeví jako optimální, proč nejsou také závazné? Může mít jejich (legální) překračování v dlouhodobém horizontu nějaké zdravotní nebo jiné významné důsledky?

 


Kdo ručí za kvalitu pitné vody a v jakém rozsahu? Co se děje za přípojkou?

• "Vlastník přípojky zajistí, aby přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu."
  
  Vědí všichni spotřebitelé, kdo je vlastníkem přípojky konkrétně v jejich případě? Mají svůj přívod vody pod kontrolou, nebo spoléhají na úřady a instituce?
  .

• K ochraně vodovodních přípojek nejsou zákonem stanovena žádná ochranná pásma." Více:  zde... a zde...
  
  Je v silách jednotlivce mít efektivně pod kontrolou, zda se v blízkosti jeho přípojky nevyskytne žádný zdroj kontaminace?